„A nejsi na dítě už moc stará?“

U nás se momentálně průměrný věk rodiček (zejména prvorodiček) pohybuje někde okolo 28 – 32 let.  Jako ideální věk, kdy mít dítě se u žen uvádí okolo 25. roku věku. V  tomto období je dle lékařů žena nejplodnější, je nejmenší riziko genetických vad a zároveň nejmenší riziko potratu. Uvádí se, že za předpokladu, že jsou oba partneři zdraví, je v  22-23 letech pravděpodobnost otěhotnění okolo 25%. Tato pravděpodobnost dále s věkem klesá.  V  30ti letech je to okolo 20%, v  35ti letech 16%, v  40ti letech 7-8% a v  45ti letech 2-3%. S  věkem tedy možnost otěhotnět klesá. IVF centra mají většinou limity provedení IVF někde mezi 42. a 45. rokem, v  ČR jsou pojišťovnou hrazené úkony jen do věku 39 let. Některá centra nabízejí možnost provedení IVF s  vajíčkem od dárkyně až do věku 49 let. A jaký je tedy optimální věk? Lékaři vzkazují – pořiďte si první dítě do třicítky.

Ze statistik vyplývá, že v  Česku přibývá žen, které porodily dítě po 40. roce věku a dokonce přibývá i počet těch, které mají dítě po padesátce. V  roce 2015 porodilo v ČR 13 padesátiletých maminek. Maminek, které porodily dítě po čtyřicítce, je mnohonásobně více a nebývá to tak neobvyklé, i když bývají mnohdy označovány jako „staré matky“.

Mateřství ve vyšším věku má svá pozitiva i negativa. Pokud se ženě podaří počít dítě, většinou spadá do rizikové skupiny ve sledování vývojových vad. Samotný vyšší věk matky se zde bere jako rizikový faktor. S  věkem také stoupá riziko samovolného potratu či předčasného porodu. Žena může mít již před těhotenstvím přidružené zdravotní komplikace jako náběh na cukrovku či vysoký tlak, které pak během těhotenství mohou vést ke gestačnímu diabetu, preeklampsii či poruchám srážlivosti krve.

Z  výzkumů ale také vyplývá, že starší maminky na tom byly lépe psychicky i sociálně během těhotenství i po narození dítěte. Většinou se jedná o těhotenství plánované či chtěné, ženy nemají strach ze zvládnutí rodičovské role a mají pozitivní postoj k  dítěti. Ženy bývají lépe zabezpečené, jejich celková ekonomická i sociální situace bývá lepší a díky životním zkušenostem dokážou lépe zvládat počáteční únavu z  nevyspání, stres a celkový nekomfort, který přináší změna životního rytmu. S  rostoucím věkem bývají lidé tolerantnější a přístupnější názorům druhým. Toto se následné promítá i do výchovy dětí. Matky jsou obvykle smířlivější, děti méně trestají, více vysvětlují a celkově přispívají pozitivnímu psychosociálnímu prostředí v  rodině.

Jak tedy odpovědět na otázku „A nejsi na dítě už moc stará?“-Nijak. Je to vaše soukromá věc a nikomu se nemusíte zodpovídat z  toho, proč jste se s  partnerem rozhodli pro potomka nyní a ne dříve. Pokud jsou vám podobné připomínky nepříjemné, tak na ně prostě nereagujte nebo tazatele usaďte v  podobném duchu („Kdybych měla dítě v  patnácti, tak se mě ptáš, jestli nejsem na dítě moc mladá.“).

VýrobceJOŽÁNEK
„A nejsi na dítě už moc stará?“
Vytvořeno03.03.2018
Tento internetový obchod ukládá soubory cookies, které pomáhají k jeho správnému fungování. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. Rozumím