Problémy při kojení – nedostatek mléka
Pokles laktace může nastat kdykoliv v době kojení. Po porodu se ženě nalévají prsa tzv. do zásoby, tedy mléka je stále dost. V období po šestinedělí tento jev vymizí, prsa změknou, dítě se musí více snažit, aby aktivovalo spouštěcí reflex a mléko se spouští jen v době, kdy je dítě u prsu. Některé maminky reagují zpočátku vyděšeně, mají pocit, že přišly o mléko. Tento stav ustálení laktace je ale naprosto běžný a fyziologický. Ke snížení toku mléka (a pocitu poklesu laktace) také dochází v době před menstruací a během ní. Tyto dva případy jsou však naprosto normální a ve většině případů se bez jakýchkoliv opatření upraví samy.
Mimo to je ale mnohem častější opravdu reálný pokles laktace, který je mnohdy způsoben již v porodnici. Prvním a největším problémem je chybějící bonding. Žena pak jde z porodnice už s tím, že se prsa příliš nenalévají a dává dokrm umělým mlékem. Na to se hned od počátku nabalují další zlozvyky, které laktaci ještě sníží. Ještě i dnes spousta lidí doporučuje kojit co 3h a vždy jen z jednoho prsu. Pokud je miminko plačtivé a méně přibírá, maminka mu dá na doporučení lékaře či známých umělé mléko, v tabulkovém množství, nejčastěji podávané běžnou kojeneckou lahví. Následně na uklidnění mu dá dudlík a zavine ho do peřinky. A zde je hned ze startu zaděláno na velmi rychlý pokles laktace. Kojenecká lahev i dudlík kazí techniku sání a jejich používání při kojení není vhodné. Pokud dítě nesaje správně, nastává snížení laktace a její nedostatečná stimulace, nepřibývání, bojkot. Dudlík a zavinovačka dítěti tlumí jeho přirozené reflexy, dítě se tedy nebudí ke kojení dle potřeby, ale je šizeno dudlíkem na uklidnění (dudlíku se také jinak říká šidítko). Umělé mléko dítě pak dostává v pravidelných intervalech a dávkách často vyšších než je nutné. Takto se dítě „zaplácne“ umělým mlékem, které je hůř stravitelné než mléko mateřské, dítě se méně budí nebo naopak zvýšeně, protože se má „zabetonované“ bolavé bříško.
Toto je nejčastější a téměř učebnicový příklad, jak dochází k poklesu laktace. Jak se tedy dostat zpět k plnému kojení a je to vůbec ještě možné? Ano, je to možné. Cesta zpět k plnému kojení ovšem bývá méně pohodlná, než dát při každém problému dítěti lahev. Proto je vždy důležité, aby si žena uvědomovala důležitost a přínos kojení, byla pevně rozhodnutá za kojení bojovat a měla trpělivost. Ke stimulaci laktace je důležitý kontakt. Co nejčastější a co nejintenzivnější. Pokud situace dovoluje, je ideální zalézt s miminkem na několik dní do postele, maximálně využít kontakt skin-to-skin a kojit co to jde, na požádání, bez omezování a časových intervalů. Pokud to nejde např. z důvodu péče o starší dítko, vhodná varianta udržení intenzivního kontaktu je použití šátku či ergonomického nosítka. Co se týče společného spaní, které je velmi doporučováno, jsou maminky, které mají strach. V tomto směru mohou využít tzv. balkonek – postýlka bez bočnice se přirazí těsně k posteli. Dítě tak spí v blízkém kontaktu s matkou, která na něj může kdykoliv rychle reagovat, přesto má po psychické stránce jistotu, že dítě spí „ve svém“. A v neposlední řadě je důležité odbourat všechny lahve a šidítka. A ptáte se, jak tedy dát dítěti dokrm, než se laktace navýší? Ideálně cévkou po prsu či jinou metodou alternativního dokrmu, která je plně slučitelná s dlouhodobým kojením. Pokud dítě potřebujete uklidnit, nabídněte mu prs, ponoste ho v šátku, nosítku nebo na rukou. Hlaďte ho, houpejte, věnujte se mu. Hlavička miminka má specifickou vůni, která stimuluje tělo ženy k tvorbě hormonů podporujících laktaci. Četnost kojení dává tělu pokyn o tvorbě potřebného množství mléka. Noční kojení je důležité pro zachování dlouhodobé laktace. Mezi 2-4h ranní je nejvyšší hladina hormonu prolaktinu, který to má na svědomí. Dítě slinami stimuluje bradavku a dvorec matky, jejímu tělu předává informaci o tom, jaké má být složení mléka. Když ani toto vše nestačí, lze využít bylinek k podpoře laktace. Ideální je zavolat si domů laktační poradkyni, která problém zhodnotí a navrhne nejlepší možné řešení.
Mezi nejčastěji používané bylinky k navýšení laktace patří Benedikt lékařský a Pískavice řecké seno. Zpravidla se užívá v lisovaných tabletách. Z dalších bylin stojí za zmínku anýz, fenykl, kopřiva, jestřabina lékařská či moringa olejová. O dávkování se vždy poraďte s laktační poradkyní, která během návštěvy také zhodnotí techniku kojení, přisátí dítěte a efektivnost jeho pití. Z kombinovaných preparátů pak lze doporučit „Mateřské mléko plus“ a „MoreMilk“.
Diskuse