Ragády při kojení
30. díl seriálu porodní asistentky Budu maminka o tom, jak předejít poranění bradavek při kojení a když už k tomu dojde, jak si ulevit.
Ragáda je otevřené poranění prsu, vzniká nejčastěji na bradavce (kdekoliv- většinou na středu, či okraji, může se ale také objevit na rozhraní bradavky a dvorce). Místo vzniku je dáno přisátím dítěte. Pokud je technika kojení nesprávná a přisátí dítěte k prsu žena vnímá opakovaně jako velmi bolestivé, dochází ke zvýšenému namáhání určitého místa, poranění a následně otevřené prasklině – tedy ragádě. Pokud není technika kojení upravena, ragáda se obvykle nehojí, zvětšuje a kojení je pro ženu nesmírně bolestivé.
Léčba ragád je většinou zdlouhavá a namáhavá. Ženy mají často pocit, že už kojení vzdají, protože je to pro ně velmi bolestivé a vyčerpávající. Prvním krokem by měla být návštěva laktační poradkyně (LP). Ta se podívá, jak žena kojí, jak přikládá dítě k prsu a jak je přisáté. Pokud je některý z těchto kroků jinak, než by bylo optimální, LP pomůže kojící ženě upravit polohu, vysvětlit, jak správně nabízet prs, aby bylo miminko hezky asymetricky přisáté a kojení nebylo bolestivé. Někdy se stává, že maminka dělá vše dobře, přesto se ragáda objeví. V takovýchto případech není výjimkou, že LP odhalí příliš tuhou či přirostlou podjazykovou uzdičku u miminka. Doporučením a řešením je návštěva ORL, kde dítěti takovouto uzdičku přeruší a usnadní kojení, obvykle i u ženy bolest při kojení vymizí.
Pokud je tedy technika kojení upravena, nastupuje řešení léčby ragády. Ideální je udržovat prsa vždy čistá a suchá, často je větrat, rozetřít na bradavky několik kapek mateřského mléka. Před kojením mírně zvlhčit, aby nedošlo k prasknutí zaschlé ragády. Dobrým pomocníkem je také hydrogelová náplast (funguje jako systém vlhkého hojení ran). Pokud žena zrovna nekojí, lze ji nalepit na poraněnou bradavku (např. v době spánku). Netrpí-li žena kvasinkovou infekcí, může prsy ošetřovat mastí (ideální je čistý lanolin, napomáhá hojení).
Techniku sání mohou zhoršit tyto faktory, které tím zároveň zvýší bolestivost kojení: Používání šidítek (láhev, dudlík), kloboučků (nijak neupravují techniku kojení a mohou způsobit pokles laktace), zavinovačky (kojení dítěte v zavinovačce je problematické z hlediska dosažení správné polohy a přisátí), vložek do podprsenky (mají tendence se lepit do rány), odsávačky (vtahuje často pouze bradavku, na poraněné bradavky působí příliš agresivně), pláč dítěte při přisávání k prsu (má jazýček položený na horním patře a nikoliv našpulený dopředu).
Pokud žena bolest vnímá jako téměř nesnesitelnou, lze užít běžně prodejná analgetika slučitelná s kojením (např. Paralen či Ibuprofen). Užití analgetik je bezpečnější forma rychlé pomoci, než použití kloboučku, který pak z dlouhodobého hlediska může problém ještě zhoršit. Jednou denně lze na poraněné bradavky aplikovat genciánovou violeť (taktéž běžně dostupná v lékárně bez předpisu). Před kojením i po něm lze provést masáž. Jak celého prsu, aby došlo k uvolnění mléka a usnadnění kojení, tak masáž, která se provádí v okolí dvorce-květinková masáž (3 a 3 prsty položíme proti sobě na dvorci, dva proti sobě pod bradavkou, dva vedle bradavky po jejích stranách a dva nad bradavkou, zatlačíme dovnitř do prsu, otok neposune a uvolní se mléko). Nedoporučuje se během léčby přestat kojit. Hrozí riziko, že dítě odvykne správné technice sání a ragáda se po zaléčení objeví znovu, případně u dítěte nastane bojkot a matka přestane kojit úplně.
Léčbu ragád je vždy dobré zahájit co nejdříve, aby nedošlo k jejímu zhoršení nebo nástupu přidružených potíží. I když je léčba efektivní, často bývá zdlouhavá a může trvat i 2 měsíce, než se ragády zahojí. První dny bávají nehorší, postupně se ale stav zlepšuje a bolest ustupuje. Vždy je třeba odhodlání a snaha řešit problém.