Vše o softshellu
Softshell je moderní funkční materiál využívaný pro šítí svrchních oděvů vhodných pro různé outdoorové aktivity. Je v tomto ohledu opravdu nedostižný. Například dětské softshellové oblečení je do sychravého podzimního a jarního období naprosto bezkonkurenční, a to díky svým funkčním vlastnem, dlouhé životnosti i snadné údržbě.
Ne každý ale softshell zná a i ten, kdo ano, někdy neví, jaké jsou rozdíly mezi jednotlivými druhy softshellu.
Takže, chcete-li se dozvědět víc, tak právě pro Vás jsou určené následující řádky.
Název vznikl spojením slov SOFT= měkký a SHELL= skořápka, krunýř. Název je výstižný, softshell je opravdu měkký a přitom dobře chrání (proti povětrnostním vlivům).
Běžně používaný softshell se dělí na tzv. zimní a jarní. A opravdu hooodně často dostáváme dotazy, jestli je ten zimní opravdu na zimu, jaký vybrat na jaře, jaký v létě na hory atd. Dotazy se pořád opakují a je nám jasné, že to není úplně jasné, když samotné názvy softshellů jsou vlastně zavádějící. :-)
Softshell je 3-vrstvý, lepený materiál ("sandwich") a podle toho, co tvoří tu spodní (dotykovou) vrstvu, je softshell buď zimní nebo jarní:
Svrchní vrstva = šusťák s voděodolnou úpravou (impregnací)
Vnitřní (skrytá) vrstva = voděodolná a paropropustná membrána (představte si ji třeba jako tenounkou vrstvu igelitu s drobounkými otvory)
Dotyková vrstva = různá, v závislosti na tom, o jaký druh softshellu se jedná
- Fleece (nebo třeba i beránek) = tzv. zimní softshell
- Mřížka (polyesterová) nebo úplet (obvykle bambusový) = tzv. jarní softshell
Velmi často se nás ptáte, zda je softshell podšitý fleecem. U zimního softshellu jeho vnitřní vrstvu tvoří fleece, ale to neznamená, že je materiál fleecem podšitý ve smyslu podšívky. Fleece je součást materiálu samotného, protože jsou vrstvy sendvičově slepené a tvoří společně jeden materiál. Takže je někdy těžké se dorozumět, abychom Vám správně odpověděli na to, na co se ptáte. Fleece tam je, ale ne podšitý. :-)
Zimní softshell je díky fleecové dotykové vrstvě na omak vždycky hřejivý. Výrobky ze zimního softshellu ale nelze srovnávat se zimním oblečením, které je vyteplené (podšité) vrstvou vatelínu (popř. peří). O tepelném komfortu softshellu se blíže rozepíšu níže, ale nyní ve zkratce:
Zimní softshell = bundy a kalhoty ze zimního softshellu využijete vy nebo vaše dítě nejvíc na podzim a na jaře. Teploty bych radši neuváděla, protože jsou hodně individuální. Obecně by se snad dalo říct 0 až 15-20 stupňů. Každopádně softshell se typicky dále zatepluje spodními vrstvami. Sami si spodní vrstvy (tílko, tričko, mikina) a jejich materiály a sílu těchto materiálů zvolíte sami v závislosti na svém tepelném komfortu, teplotě venku, pohybové náročnosti aktivity atd. Ačkoli se zimní softshell jmenuje zimní, tak softshellovou bundu v zimě moc nevyužijete, a to s výjimkou např. nosících maminek, které pod bundou nosí své dítě v šátku nebo nosítku a při této zvýšené zátěži spolu pod bundou vytvářejí takový tepelný komfort, který je při běžné nebo snad spíš mírnější zimě pro většinu maminek dostatečný. Nedostatečný tepelný komfort se dá "dohnat" vhodnými spodními vrstvami. Oproti tomu softshellové kalhoty využijete Vy i vaše děti nejen na podzim a na jaře, ale i téměř celou zimu (teploty cca do 0 stupňů). Snad jen do opravdových sněhových radovánek nebo pro dlouhý pobyt venku, popř. v mrazech jsou lepší vyteplené zimní kalhoty.
Jarní softshell = funkcí by se nejvíc dal přirovnat k šusťáku, ale díky více vrstvám je silnější, tedy i pevnější a teplejší, a díky membráně má lepší parametry větru a voděodolnosti než běžné šusťáky bez membrány. Oproti zimnímu softshellu, který v létě nevyužijete, Vám jarní softshell může sloužit jako pojistka i během letních pobytů v přírodě, na horách apod.
Nejčastěji se nás ptáte obvykle na jaře, jaký softshell máte zrovna teď koupit. Je to hodně těžké, odpovědět, použití obou typů softshellů se nejen doplňuje, ale i překrývá. Např. v dubnu, řekněme při teplotách okolo 10 stupňů (ale opět, teplota je dost individuální), můžete dětem dávat kalhoty ze zimního softshellu na holé tělo, nebo kalhoty z jarního softshellu přes tepláčky, legíny nebo punčocháče. Ve větším chladu (v zimě) budete podvlékat i kalhoty ze zimního softshellu. Pokud byste měli koupit výrobek jen z jednoho typu softshellu, přikláněla bych se k zimnímu softshellu. Pokud nejste omezeni rozpočtem, vezměte obojí a uvidíte, že se budou výrobky krásně doplňovat.
Softshell je voděodolný a paropropustný (tedy se v něm člověk nepotí). Obě tyto hodnoty jsou vždy v popisu softshellu nebo výrobků z něj určeny číselně a mohou se velmi lišit. Míra voděodolnosti se udává v mm vodního sloupce, tzn. jak intenzivnímu spádu vody dokáže odolat. Míra paropropustnosti se udává v g/m2. Paropropustnost znamená propustnost par vzniklých např. při pocení, tj. v praxi odvětrávání při fyzické aktivitě. Obecně vzato, čím vyšší číslo každé z hodnot je, tím více je materiál voděodolný / paropropustný. Tyto hodnoty se obvykle uvádějí s lomítkem. Tj. voděodolnost / paropropustnost, např. 10.000/3.000, často uváděno zkráceně 10/3 apod.
My šijeme dětské a dámské oblečení z nejrozšířenějšího typu softshellu, kterým je právě softshell 10.000/3.000. Tento materiál máme my i tisíce našich zákazníků ozkoušený v podmínkách běžných outdoorových aktivit v našem podnebním pásmu. Jeho paropropustnost je naprosto vyhovující pro běžný pobyt a pohyb venku. Pro běh, běh na lyžích nebo náročnou vysokohorskou turistiku už tento materiál není vhodný, při takových aktivitách už dostatečně neodvětrává, člověk by se v něm přehříval a potil. Přitom materiál samotný příliš nehřeje, ale membrána neprofoukne. Pokud se hýbete a vytváříte si tím své vlastní teplo, teplo zůstává pod bundou/kalhotami.
Voděodolnost softshellu je takový trochu zavádějící parametr. Svrchní materiál má u softshellu velmi dobrou impregnaci (tedy voděodlnou úpravu). Impregnace se častým praním vymývá, cca po 10 praních už po materiálu nebude voda tak dobře stékat, jako když je nový, nicméně voda se stejně nedostane skrz, protože voděodolná je právě i ta vnitřní membrána. Svrchní materiál navíc můžete kdykoli znovu naimpregnovat impregnačním sprejem nebo vypráním v impregnančím pracím prostředku. Ale voděodolnost nám narušují švy, protože materiál s jakkoliv vysokou hodnotou vodního sloupce přestává tuto vlastnost mít, když do něj uděláte díru. A šev je vlastně řada dítek, byť miniaturních. Tzn. ať už si vyberete softshell třeba s nejvyšší hodnotou voděodolnosti, počítejte s tím, že v pořádném dešti se Vám voda může dostat dovnitř přes švy, a to hlavně na místech, které jsou přímo nahoře, případně je na ně vyvíjen tlak (typicky ramenní švy bundy, které ještě stlačují ramenní popruhy batohu, nebo kapuce, kterou máte hodně nataženou apod.). Proto nelze softshellové oblečení považovat za vodonepropustné jako pláštěnku. Vodonepropustné oblečení má švy podlepené nepropustnou páskou (něco jako měkká izolepa). Tj. šev se sešije, pak přelepí a teprve pak je 100% voděodolný. To se u softshellu nedělá, protože páska na vnitřním materiálu dobře nedrží (obzvlášť u zimního softshellu, jehož vnitřní vrstvu tvoří chlupatý fleece), časem by se odlepovala. Navíc vezmeme-li v úvahu, že nám výrobky ze softshellu pro běžné venkovní aktivity vyhovují právě tak, jak jsou, tak ve chvíli, kdy bychom jim přelepili švy, by byly tyto výrobky o dost méně prodyšné, protože i ty švy odvětrávají.
Někteří výrobci do softshellového oblečení všívají podšívku. Klasickou podšívkou z mého pohledu softshellu spíš škodíte, aspoň tomu zimnímu, protože typicky podšívka je na dotek chladivá, zatímco softshell je příjemnější, hřejivý, tj. vždycky si oblékáte "teplé", což je příjemnější. ne tedy že ybchom uškodili nějak vlastnostem softshellu, to ne, ale je škoda, nemít ten pocit toho teplého, když si bundu/kalhoty oblékáte. Jedinou výhodou podšívky je to, že skryje švy, kterými je bunda šitá, tedy jediný důvod je estetické hledisko. Obvykle pokud se něco na podšívkované bundě začne párat, je to právě podšívka, protože materiál je tenký a všitý volně, jen na několika místech přichycený k svrchnímu materiálu, tj. snadno se roztrhne, když si např. bundu přisednete a prudce se otočíte apod. Když už bych chtěla na softshellové bundě něco podšívkovat, tak snad jen kapuci, jejíž švy jsou vidět, pokud ji nemáte na hlavě, ale podšívkovat i vnitřek softshellové bundy je z mého pohledu opravdu kontraproduktivní. Vychází mi z toho, že je to "sice dál, ale zato horší cestou", aby se tak řeklo. :-)
Další "zvláštností" je zateplování softshellu dalšími vniřními vrstvami. Jako typicky: softshell+vatelín+podšívka nebo softshell+beránek. V těchto případech také materiálu, resp. jeho hlavním vlastnostem, neuškodíme, ale je to podobný !kočkopes" jako se samotnou podšívkou. Tedy kromě zhoršení paropropustnosti, ale o tu nám v případě zateplování tolik nejde, tam potřebujeme naopak ze softshellového výrobku udělat vyloženě zimní výrobek, tedy nepočítáme s tím, že bychom se v něm příliš potili. Je to navíc podobné, jako když si pod softshell vezmeme další vrstvy. Nicméně já toho nejsem fanouškem, a to z jediného prostého důvodu - pro tyto účely je softshell moc tuhý a těžký. Možná Vám přijde, že si protiřečím, když jsem kdesi na začátku článku psala, že softshell je měkký a lehký materiál, ale to platí při použití samostatně. Pokud na softshell našijete další vrstvy, je taková bunda neporovnatelně tužší a těžší než běžná zimní bunda (nebo kalhoty), kde svrchní vrstvu tvoří jen tenká vrstva šusťáku, ať už se zátěrem proti vodě nebo bez. Takový šusťák mívá okolo 100g/m2, zatímco např. zimní softshell až 320 g/m2, a to je rozdíl, který už je znát. Ne že bychom to také nezkusili, je to hodně lákávé, mít materiál s tak dobrými vlastnostmi, jako je softshell a udělat z něj ryze zimní výrobky, ale není to prostě ono. A ještě jednu výhodu mají zimní výrobky, které uděláme z šusťáku (ne ze sendvičového materiálu, jako je softshell), můžeme jim podlepit švy, než je zateplíme, a mohou nám tak vzniknout opravdu nepromokavé svrchní zimní oděvy, což ve vánici nebo válení ve sněhu už opravdu oceníte.