Dětský pláč – Když miminko bolí bříško

Dětský pláč – Když miminko bolí bříško

Jedním z  důvodů (a to velmi častým), proč miminko pláče je bolest bříška. V  často je to z  důvodů novorozenecké koliky, refluxu (GER) či alergie na bílkovinu kravského mléka (dále jen ABKM). Miminka se kroutí, rudnou, propínají, naříkavě pláčou. Rodiče se snaží ulevit od bolesti, ale často si neví rady nebo jejich postupy nefungují a jsou zoufalí. Je to také častým důvodem návštěvy pediatra.

Kolika (trápení s „prdíky“) je způsobena tím, že novorozenec nemá ještě úplně vyzrálou trávicí soustavu. Výsledkem je plynatost, tedy to, že plyny tlačí na stěnu střevní, a následně vzniká kolikovitá bolest bříška. Často tento stav provází velký pláč, který vzniká náhle, obvykle trvá dlouho (i několik hodin) a stejně náhle opět končí. Miminku s  kolikou můžete značně ulevit různými způsoby. Nejlepším lékem je kojení. Miminko se kojením nejen krmí, ale také uklidňuje. Dále může být příjemná masáž bříška a nahřívání (např. nahřátým polštářkem). Velkým pomocníkem může být tejpování bříška. Tejpování se provádí speciálními tejpy a je dobré, když toto provádí školený terapeut, vybylo opravdu citlivé a účinné. Zkuste nosit miminko v  šátku či nosítku. Dítě se na těle matky ohřívá o její tělo, je v  ergonomicky správné poloze, která přináší úlevu a zároveň je vhodná na zdravý vývoj kyčlí, a také dochází k  pohybu a uvolňování plynů. Pokud miminko trpí na koliky dlouhodobě, je dobré nasadit probatika k  osídlení správnou mikroflorou. Když ani toto všechno nepomáhá, může matka zkusit fenyklový čaj- pokud kojí, uvaří ho sobě, když nekojí, dá po lžičkách miminku. Mezi maminkami jsou oblíbené také kapky. Nejznámější je Espumisan, BabyCalm či Infacol. Použití léků je vždy dobré konzultovat s  lékařem, i když jsou volně prodejné. Méně doporučovanou metodou je pak použití rektální rourky, to by mělo být ovšem výjimečné, protože může vzniknout návyk.

ABKM neboli alergie na bílkovinu kravského mléka se může vyskytnout u určitého procenta kojenců. Kromě kolikovitých bolestí, často po každém kojení, je i změna stolice novorozence. Může se objevit hlen s  nitkami krve. Kojící žena pak u sebe nastaví bezmléčnou eliminační dietu. I když je tato situace pro maminky náročná, většinou stav není trvalý a postupně se vše upraví.

Miminko trpící gastroezofageálním refluxem (dále GER) bývá uplakané, nespokojené, často ublinkává, odříhává, může ho nadavovat. Obsah žaludku spolu s  trávícími šťávami a kyselinami stoupá z  žaludku zpět do jícnu, kde dochází k  nepříjemnému pocitu pálení žáhy. Je to způsobeno nedostatečně vyvinutým dolním svěračem jícnu. U většiny dětí není tato porucha závažná a časem odezní. Než k  tomu však dojde, je to trápením pro dítě i rodinu. Úlevová opatřením nazýváme antireflexní. Manipulace s  miminkem by měla být vždy pomalá, bez prudkých pohybů a stlačování bříška. Poloha při spánku by měla být vždy trochu zvýšená (uvádí se cca 30stupňů). Oblečení pro miminko je ideální bez gum v  pase, pohodlné a nestlačující (a hlavně mít vždy s  sebou v  záloze čisté, pokud se miminko pozvrací). Dítě s  GER vždy vyžaduje zvýšenou pozornost, zvláště aby se miminko nedusilo. Pláč může GER zhoršovat. U dětí, které se hodně trápí, je možné použít NUTRITON. Podává se v  malém množství odstříkaného mm, zahustí obsah žaludku a nedochází tak snadno k  návratu.

A jak to v reálu může vypadat? Na závěr jeden příběh za všechny… (pozn. Příběh je krácen pro účely článku, jména neuvádíme z  důvodu zachování anonymity).

Jsem máma dvou úžasných malých mužů- M. 3,5 roku a F. 7 měsíců. Oba synové mi byli a jsou obrovskými zrcadly, věčnými učiteli, prostorem pro onu mateřskou bezpodmínečnou lásku, ale také prostorem pro učení se trpělivosti a naslouchání, nejen ušima, ale i srdcem. Těhotenství s  F. bylo darem, cítila jsem se tak krásná a silná, v mém nitru rostla tak úžasná bytost a já se ni velmi těšila. Porod byl pro mě úžasným silným zážitkem, bolel, ale ona bolest odešla, F. mi dal tolik síly, štěstí...cítila jsem se jako bohyně. Potíže však nastaly ihned při prvním přisátí-nejde mu to, zlobí se...v hlavě mi naskočil varovný program a když jsem prstem zapátrala pod jazýčkem, zjistila jsem, že uzdička je tentokrát velmi tuhá a jazýček drží témeř u špičky. Ihned jsem si domluvila podstřihnutí a můj vnitřní klid se vrátil. Po týdnu doma však začal F. zvláštně chrčet, myslela jsem si, že je nachlazený, chrčení se stupňovalo, navíc začal při kojení hlasitě hýkat. Odmítal se kojit v leže a v šátku, zvláštně se přisával. Začalo to vše nějak skřípat, až jsme po jedné noci, kdy F. nemohl téměř sát mlíčko skončili v nemocnici pro vyloučení možné srdeční vady. Vada vyloučena, uzdička opětovně podstřižena, nalzena na ORL vybočená nosní přepážka, která spolu s larygomalácií byla příčinou dušení se při kojení, chrčení, těžkého dýchání. Doporučeno trpělivé kojení. Nic se však nelepšilo, každé kojení zalykání, pláč, nošení v šátku téměř nemožné, večerní pláč...pláč i staršího synka, pláč maminky, beznaděj. Do toho začal F. ublinkávat. Druhé šestinedělí plné pláče, výčitek, mateřského selhnání-nedokážu nakrmit utišit své dítě. Síla nabytá porodem se začala vytrácet. Byla jsem v kontaktu s LP, doporučila zvýšit laktaci, vázat speciální úvaz pro kojení a kontaktovat lékařku, která se věnuje problémům s uzdičkou. Byla jsem však na dně, plačíčí miminko, které se kroutí v šátku, kojení boj...vrátily se mi vzpomínky na bitvu s kojením u M. a já celá vysílená kojení vzdala, se slzami v očích jsem nabídla lahev. Přijal ji okamžitě a byl klidnější a čekal nás první večer bez neutišitelného pláče. Úlevu střídal pocit provinění. Lahvičkou jsme si však příliš nepomohli, sice byl F. klidnější, protože se najedl, ale krmení s mnohačetným zalykáním trvalo i hodinu, do toho ublinkávání a neustálé kroucení v šátku. Už ani netuším kolik druhů lahviček, saviček a umělých mlíček jsem vyzkoušela. S  F. jsme navštívili několik odborníků z oblasti ORL   a gastroenterologie. Závěr byl, chce to čas, vše se někdy spraví i ta nosní přepážka i reflux, který způsoboval silné pálení žáhy a bolest. Já navštívila psychoterapeuta, oporou mi byl a je manžel. Byla jsem trpělivá, ale měli jsme takové malé domácí vězení-od krmení ke krmení, pláč a kroucení v šátku, starší syn potřeboval mámu a ta byla plně pohlcena péčí o mladšího brášku. Vše se začalo lepšit kolem 5 měsíce F., kdy jsme začali cvičit Bobatha. F. si posílil střed těla, přestal tolik ublinkávat. Začal se rád nosit v šátku, začal volně dýchat a pili jsme z lahvičky jen na třikrát. Naše dny začaly plynout a já si začala užívat našeho F. Masivní ublinkávání polevilo až nyní po 7 měsíci, možná s přechodem na mléko s naštěpenou laktozou, možná pomohlo cvičení. Na každý pád, je nám krásně. F. je konečně šťastný nošenec, kterého už jen občas potrápí malé ublinknutí a bolení bříška. Potrvrdilo se mi, že neexistují děti, kterým se nošení nelíbí, ale jsou děti bolavé, které bolest vyjadřují i na těle matky a ta jim jako jediná může poskytnout bezpečí a úlevu, i když to na první pohled vypadá, že se jim u maminky nelíbí.   U nás bylo nošení léčivé. S nekojením se stále smiřuji, protože kojení dítěte je pro mě téměř posvátným spojením těchto dvou lidí a stále obdivuji onu jednoduchost a zároveň důmyslnost, se kterou matka o své dítě může postarat. Děkuji svým dvěma synům a děkuji všem, kteří se rozhodli ženám v cestě mateřstvím jakkoli pomáhat. Co pomohlo při refluxu:

Nošení ve vertikálu v šátku či nosítku, osvědčilo se dítko umístit spíše více narovno než do klubíčka (větší ublinkávání, dráždění jícnu). Dbát na odříhnutí, klidně několikrát mezi krmením. Laktobacily-dlouhodobé užívání. Později zahuštění mléka Nutritonem (zpočátku dělal velikou zácpu a zhoršoval koliku). Rehabilitace Bobath koncept. Pokud dítě není kojeno dudlík (pomáhá tvořit více slin a ty pomáhají při pálení žáhy).

Co pomohlo mamince: Dát se do duševní pohody, začít pravidelně jíst, méně pročítat diskuze na internetu:-). Věřit, že vše je pouze dočasné a dítku se brzy uleví. Sdílení v kruhu žen-vypovídat se. Bezpodmínečné přijetí dítka takového, jaké je.

 

VýrobceJOŽÁNEK