Druhá doba porodní

Druhá doba porodní, jinak také vypuzovací, začíná úplným rozvinutím děložního hrdla a končí porodem dítěte. Obecně může trvat 5 – 30 minut, dle odborné literatury nejdéle 60 minut. Zašlá branka se může pocitově projevit i nutkáním na zvracení, zvracením nebo často pocitem silného tlaku na konečník (pocit nucení na stolici). Děložní stahy jsou častější, silnější a trvají déle. Dítě je vstouplé hluboko v porodních cestách, hlavička provádí rotaci. Rodící žena v této chvíli obvykle hledá nejvhodnější polohu k porodu dítěte.

V českých porodnicích je často preferována poloha vleže na zádech/polosedě s nohama opřenýma v opěrkách porodnického křesla. Porodní asistentka nebo lékař má takto nejpohodlnější možnost kontrolovat a chránit hráz či případně provést nástřih. O nevhodnosti této polohy existuje spousta studií, přesto stále přetrvává jako běžná praxe. Rodící žena má možnost si vybrat polohu, která je jí příjemná, přináší jí úlevu a cítí se v ní dobře. Nejčastěji spontánně zaujímané polohy jsou v kleku, v podřepu, na porodní stoličce, kolenoloketní poloha (na všech čtyřech) nebo vleže na boku s možností se přidržet a zapřít do madla křesla, žebřin a podobně. Velmi oblíbené je využití porodnické stoličky, kdy má partner možnost usadit se za ženu, podepírat ji a podobně. Většinou je na porodním sále k dispozici využití porodnického vaku (pytle s kuličkami), žíněnky, žebřin či pevného závěsu, ke kterému se žena může v případě potřeby přitáhnout nebo se do něj zavěsit. Poloha, kterou si žena zvolí, by měla vycházet zcela z jejích potřeb bez ovlivnění okolím. Vzpřímené polohy pomáhají k lehčímu sestupu dítěte porodními cestami. Pánev je volná, nestlačená, kostrč má dostatek místa a je pohyblivá (oproti poloze vleže, kde dochází ke stlačení kostrče a zúžení porodních cest). Z odborných studií vyplývá, že spontánně zaujatá poloha ženy napomáhá k hladšímu průběhu porodu a rodičky ji vnímají mnohem lépe než nepohodlné porodnické křeslo. Vlivem hormonů dojde k uvolnění pánve a pánev se může rozšířit až o 2cm oproti obvyklému průměru.

Většina žen, zvláště při porodu prvního dítěte, má silnou tendenci tlačit. Tlačení by mělo být spontánní, neřízené. Tělo rodičku samo nutí tlačit při kontrakcích. V porodnici často dochází k řízenému tlačení, kdy personál ženě diktuje, kdy má tlačit – třeba i mimo kontrakci, kdy nucení nepociťuje. V tomto se nejčastěji využívá Valsalvův manévr – hluboký nádech, zadržení dechu a tlačení směrem dolů. Některé ženy koučink tlačení vyžadují a vyhovuje jim. Ve většině případů je to ale zcela zbytečné a tělo ženy si poradí samo. Pokud nebylo během porodu využito velké množství různé medikace (na posílení stahů, tlumících bolest atd.), pak žena zcela přesně pozná, kdy potřebuje tlačit a kdy naopak prodýchat. Příliš rychlé a silné řízené tlačení může mít za následek větší poranění a riziko natržení či nutnosti nástřihu. Pochva a hráz mají svou elasticitu a potřebují dostatek času k postupnému uvolnění, aby procházející dítě způsobilo co nejméně “škody“. Dle stylu vedení předporodní přípravy jsou i rodičky, které nakonec potřebu tlačit vůbec nepociťují a dokáží dítě tzv. prodýchat. Potřebu tlačit pociťují sníženě a dokáží ji prodýchat, dítě sestupuje volně vlastním tempem.

Mnoho maminek nabere nejvíce sil na konci porodu, kdy hlavička tlačí na hráz, prořezává se, ženy si ve velké euforii často rády sáhnou na hlavičku rodícího se dítěte. V této fázi by tlačení nemělo být silné, aby měla hlavička dostatek času projít přes hráz, aniž by způsobila poranění matky a měla dostatek času správně dorotovat. Poté se rodí ramínka a pak už v jedné vlně celé dítě. Ideální je, když může dítě vplout přímo do matčiny náruče nebo je jí ihned položeno na nahou kůži do náručí.

AutorBc. Lucie Tereza Švrčina
VýrobceJOŽÁNEK
Zdrojwww.jozanek.cz
Druhá doba porodní
Vytvořeno31.07.2017
Tento internetový obchod ukládá soubory cookies, které pomáhají k jeho správnému fungování. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. Rozumím