Druhý měsíc s dvojčátky- prd sem prd tam

Druhý měsíc za námi a já mám pocit, že jsme neřešili nic jiného než prdíky. Na prdíky trpí zejména kluci. Ale kdepak. U nás potrápily hlavně Viktorku. Zpozorovala jsem, že pláč je u nich je celkem specifický a zní trochu jinak. Zrovna se mi vybavuje vzpomínka z porodnice na první pláč. Když jsem ležela 12 dní na rizikovém oddělení, trávila jsem celé dny na internetu a studovala jsem, jak na prdíky. Ve 3 ráno mě pak v porodnici vzbudí Viktorka svým pláčem. Já v domnění, že se jedná o prdíky, jsem s ní prováděla doslova psí kusy, které jsem si nastudovala. Nic nezabíralo, já už začínala být zoufalá, a nakonec jsem zjistila, že to byl vlastně hlad.  Takže opravdu nemá smysl nic studovat, časem pak už rozeznáte, který pláč, co konkrétního znamená. Ze začátku jsem také nepoznala, jaký pláč, komu patří (velká nevýhoda u dvojčat). Jako kdyby tohle dvojčata věděla a vždy večer jedno z nich spustilo, já nerada vstanu z vyhřáté postele, kouknu po postýlek a obě spinkají. Že by už halucinace? Díky prdíkům jsem protančila ne jedny teplé ponožky. Z večírků jsme většinou odcházela mezi prvními, po tomhle večírku, kdy místo koktejlu držím v ruce mimino, chodím spát vždy jako poslední. A co nám na prdíky zabíralo?

• Masírování bříška po směru hodinových ručiček

• Teplá koupel

• Rektální rourka nebo teploměr (použili jsme asi jen jednou)

• Cvičení žabičky s nožičkama

• Kapičky Espumisan (ty nám opravdu zabraly)

• Pokládání na bříško

 Každé dítko je jiné a na každé zabírá něco jiného, a tak maminky musí vyzkoušet vše co je v danou chvíli napadne. U Viktorky nám také zabíralo vibrační lehátko, podložené nožičky dekou plus dudlík. Pokud ždímala pračka, usnula během 5 minut. Nevím však, co by mi sousedi řekli, kdybych pustila pračku ve dvě hodiny ráno. Ono prát by bylo vždy co, protože se nám hromadily trika s bílými fleky na ramenou. I když máme byt posetý plínkami, v ten daný okamžik není nikdy ani jedna po ruce. Mateřské mléko protestuje proti odsávání a vytváří se ho čím dál tím méně. Kojení je holt kojení. Nicméně děti si během 2 měsíců zvykly na flašku. Viktorka při papání heká jako Sharapová, a tak nevím, jestli doma nemáme budoucí tenisovou hvězdu.  A zatímco Viktorka zvládá sledovat, co se děje kolem ní (přece jen je to ženská), pro Vendu existuje jen jeho flaška s mlékem. A když se pak Viktorka po krmení trápí s prdíky, Venda jako správný provokatér prdí o sto šest. Ovšem ten smrad bych vám nepřála. Kdyby znovu postavili Fukušimu, Vendův smrad by jí zaručeně znovu položil. Anebo máme doma budoucího fyzika se zaměřením na atomové zbraně?

Ve 2 měsících má Vašík 55 cm a 4660 g a Viktorka 53,5 cm a 4270 g. Poprvé byly děti na očkování. Pasou koníčky, jen Venda má zafixovanou hlavičku na jednu stranu, takže s ním musíme cvičit, abychom nemuseli na rehabilitace. Je to zkrátka tím, že Viktorka je zvědavější a hlavičku by si div nevykroutila, zatímco Venda je od narození spíš takový „salámista“. Dvojčata byla poprvé na 4 hodiny u tety na hlídání. Už jsem si potřebovala odpočinout, ale samozřejmě jsem gruntovala. Moje maminka mi říkala, že to 4 hodiny nevydržím, protože se mi bude po dětech stýskat. Nikoliv, naopak jsem netušila že 4 hodiny dokážou být tak krátké. Svůj účel to splnilo a já byla za hlídání vděčná. Nezbývá nic jiného než doufat, že z dětí nevyrostou lumpové a že mi tety s babičkami neprásknou telefonem, až budu prosit o hlídání.

Po 2 měsících už trháte rekordy v přebalování a oblékání. Také jste chytřejší a nosíte vlasy v culíku, jinak by vám děti těch pár vlasů, co vám zbyly po porodu, urvaly. Avšak ty kruhy pod očima nějak tmavnou. Chodit spát po půlnoci, vstávat v noci a být vzhůru už v 5 ráno, dá zabrat. Nechápu, jak jsem mohla být unavená, když jsem ráno vstávala do práce a celou noc spala. Pak, ať se vás někdo zeptá, jak si „užíváte“ mateřskou dovolenou. 