Jožánek

Tzv.vkládačka nebo také plenková vložka. Zvyšuje objem tekutiny absorbované plenou.

Moderní látkové pleny se podstatně liší od plenek, do kterých nás balili naši rodiče. Moderní látkové pleny jsou tvarované a vypadají jako malinké kalhotky. Manipulace s nimi je velmi pohodlná a děti si v nich lebedí.

Použitou plenu zbavte nečistot. Tužší hovínko u větších dětí lze většinou jednoduše sklepnout do záchodu, na „míchaná vajíčka" u malých miminek je vhodná kuchyňská škrabka na těsto nebo kartáček na nádobí.

Tento článek bych ráda věnovala velkému strašáku nastávajících maminek, a to konkrétně epiziotomii (nebo jinak také nástřihu hráze). Co to vlastně je, proč se provádí a je možné se mu vyhnout?

Někdy porod nedopadne podle plánu. I když proběhla předporodní příprava, rodička se maximálně snažila, zdravotníci také, může nastat život ohrožující situace, kdy je nutné porod ukončit operativně.

Poloha koncem pánevním (KP) patří mezi zcela fyziologické, i když neúplně běžné varianty uložení dítěte v děloze na konci těhotenství. Není třeba na takové uložení miminka pohlížet jako na abnormalitu a je možné takto spontánně porodit.

Jednou z možností ukončení těhotenství je operativní ukončení císařským řezem (SC – sectio caesarea). V ČR takto končí dle různých porodnic i 20% porodů (zastoupení SC se v různých porodnicích velmi liší) a trend je, že se počet císařských řezů zvyšuje.

Kdo, co? Bonding. Bez koho, čeho? Bondingu. S kým, čím? Bondingem. Slovo často skloňované v souvislosti s porodem. Maminky ho mají v porodním plánu nebo o něm naopak naprosto netuší.

Co je a co není bonding? V minulém článku bylo popsáno, jak by bonding v ideálním případě mohl vypadat. Běžná praxe označována jako bonding je spíše „bonding“.

Jeden z prvních lékařských zásahů, který dítě po narození absolvuje prakticky ihned je přestřižení pupečníku. Většinou je tato možnost nabídnuta tatínkovi. A jak už to bývá, každé pro má i své proti.

V našich podmínkách je nejčastější variantou místa porodu nemocnice. Délka pobytu v nemocnici se pak odvíjí od toho, zda žena s dítětem zůstane hospitalizovaná (cca3-4 dny) nebo zda si zvolí variantu ambulantního porodu (a tedy po porodu odchází domů).

V ČR je nejčastějším „zpracováním“ placenty ponechání v porodnici a následná likvidace ve spalovně. Tradiční čínská medicína (TCM) ale využívá placentu jako součást léčebného procesu po porodu, kdy pomáhá s dodáním železa, bílkovin a opětovným zavedením h

Názory na přítomnost partnera u porodu se různí. Mnoho žen se před porodem rozhoduje, zda chtějí mít partnera u porodu. A mnoho mužů přemýšlí, zda tam být opravdu chtějí. Je nemálo těch, kteří tam být „musí“.

V minulém článku jsme se věnovali přítomnosti partnera u porodu, hlavně tedy pozitivům jeho přítomnosti. Tento článek bych chtěla věnovat opačné straně, o které se téměř nemluví.

Jedna z několika vlezlých otázek, která vás provází od začátku těhotenství. Je ve vaší hlavě, ptá se vás rodina, ptají se vás známí, ptají se vás často i úplně cizí lidé, kteří vidí vaše kulatící se bříško.

Nastávající rodička v termínu porodů často čelí otázkám „Tak co, už? Furt nic?“. Většinou je podobné nevhodné vyptávání pro ženu nepříjemné. Sama má plnou hlavu toho, kdy už konečně porodí a jak bude porod probíhat.

Těhotenská cukrovka neboli Gestační diabetes mellitus, dále jen GDM, je stav, kdy žena, před těhotenstvím nediabetička, získala vlivem těhotenských hormonů odolnost vůči inzulinu.

Preeklampsie, dříve nazývaná pozdní gestóza je stav, který dokáže velmi nepříjemně zkomplikovat těhotenství. Může se nečekaně vyvinout u ženy zcela zdravé, nejčastěji po 6. měsíci těhotenství.

U nás se momentálně průměrný věk rodiček (zejména prvorodiček) pohybuje někde okolo 28 – 32 let. Jako ideální věk, kdy mít dítě se u žen uvádí okolo 25. roku věku.

Možnost počít dítě je dar, nikoliv samozřejmost. Zatímco některé ženy se tohoto daru více či méně dobrovolně vzdávají (např. potratem či užíváním antikoncepce), jiné ženy po dítěti zoufale touží a zaprodaly by duši za možnost porodit vlastní dítě.

Pláč je jeden z komunikačních prostředků dítěte. Některá miminka jsou více uplakaná, jiná méně. I když se jedná o přirozený jev, dokáže řádně potrápit miminko samotné, i maminku, která o dítě láskyplně pečuje.

Jedním z důvodů (a to velmi častým), proč miminko pláče je bolest bříška. Velice často je to z důvodů novorozenecké koliky, refluxu (GER) či alergie na bílkovinu kravského mléka (dále jen ABKM).

V dřívějších článcích, které jsme dětskému pláči věnovali, jsme se zabývali jeho nejčastějšími příčinami. Tento článek bude zpočátku smutný, i když s dobrým koncem.