Kombinovaný test v prvním trimestru

Kombinovaný test v prvním trimestru

Na první těhotenské poradně vám byla vystavena těhotenská průkazka, pravděpodobně jste si odnesla i první fotečku svého miminka a zároveň také žádanku na prvotrimestrální screening. Podíváme se tedy, co všechno obsahuje a zda na něj jít či nejít. Rutinní odběr krve k vystavení těhotenské průkazky většinou nikdo nemá důvod odmítat. U screeningu už tomu ale může být jinak. Tento screening může provádět pouze lékař, který prošel speciálním školením. Seznam těchto lékařů je na webu https://courses.fetalmedicine.com/lists/web

Prvotrimestrální screening, eNTéčko, screening vývojových vad či kombinovaný test v prvním trimestru je soubor vyšetření skládající se z odběru krve a ultrazvukového vyšetření, které mají za cíl stanovit číselné riziko vrozené vývojové vady. Zaměřuje se zejména na odhalení Downova syndromu a dalších vrozených vad jako Edwardsův nebo Patauův syndrom. Provádí se v rozmezí  11. -14.tt, lze jej provést už od 10.tt, není to ale obvyklá ani ideální možnost. Odběr krve se obvykle provádí mezi 9. - 11.tt a ultrazvuk 11+0tt – 13+6 tt. Nejideálnější volba je tedy domluvit si vyšetření na 12.tt (11+0tt – 11+6tt). Z krve se zjišťuje koncentrace plazmatického proteinu A (PAPP – A) a volné podjednotky hormonu HCG. Ultrazvukem pak lékař určí počet plodů v děloze, posoudí množství plodové vody a uložení placenty, změří velikost dítěte (CRL – temenokostrční délka) a posoudí jeho celkový stav. Nejznámějšími parametry pro hodnocení rizik vývojových vad jsou NT – nuchální (šíjové) projasnění, NB – přítomnost a délka nosní kůstky, TR – trikuspidální regurgitace (průkaz zpětného krevního toku přes srdeční trojcípou chlopeň) a frontomaxilární úhel (úhel, který svírá linie obličeje s horní čelistí).

Odběr krve a výsledek ultrazvukového vyšetření vyhodnocuje speciální počítačový program, který zároveň bere v potaz i věk nastávající maminky a vypočítá číselné riziko těhotnou ženu i plod. Lze takto zachytit až 90% vrozených vývojových vad a vyšetření má zhruba 95% spolehlivost. Tento screening neplatí pojišťovna a pohybuje se zhruba kolem 900 - 1000Kč. Je ovšem nutno brát v potaz, že test může být falešně negativní nebo falešně pozitivní. 5 – 10% těhotenství je označeno jako negativní, i když je přítomna nějaká vada.

Největším problémem screeningu je jeho etická stránka. Rozhodnutí, zda screening absolvovat či ne, je pouze na ženě a jejím partnerovi. V tomto případě nelze brát ohled na rady okolí. Zodpovědnost a případné následky zůstanou vždy na rodičích dítěte, ať už se rozhodnou jakkoliv. Screening je doporučený, ale není povinný a je možné ho bez jakýchkoliv sankcí odmítnout. Je vhodné si v páru upřímně zodpovědět otázky, které se této problematiky týkají. Máte zájem absolvovat screening nebo ne? Jestli ano, tak proč? Pokud by se zjistila vada, přijali byste takové dítě nebo by následoval potrat? Pokud byste dítě přijali, jak by to poznamenalo váš partnerský vztah? „Ustáli“ byste takovou zátěž? Když by došlo na potrat, jaké by to mělo důsledky do budoucna, nevyčítali byste si to navzájem a nevedlo by to k pozdějšímu rozpadu vztahu? Pokud screening neabsolvujete, nebudete celé těhotenství ve stresu, zda je dítě zdravé? Když se narodí dítě s vadou, jak ho přijmete? Budete toho schopni? Když bude výsledek screeningu hraniční, budete chtít absolvovat další vyšetření, abyste měli jistotu výsledku? Když by následně došlo na odběr plodové vody, který je mimo jiné spojen s rizikem potratu, absolvujete ho? Dále si můžete doplnit všechny otázky, které se vám vynoří v hlavě. Je dobré si vše sepsat a s partnerem prodiskutovat. Tento krok nedoporučuji vynechat. Nemalujte čerta na zeď a nevymýšlejte katastrofické scénáře, nicméně narovinu si s partnerem promluvte a vše promyslete, abyste byli jednotní a vzájemně se podporující, ať už na test půjdete nebo nepůjdete.

AutorBc. Lucie Tereza Švrčina
Zdrojwww.jozanek.cz

Nejnovější články

Kojení je přirozené pro ženu i dítě. A přesto je v dnešní době často nesnadné a je provázeno různými problémy. V takovém případě může pomoci laktační poradkyně. A jaké jsou vlastně výhody kojení? Proč stojí za to usilovat, aby bylo úspěšné a dlouhodobé?
V minulém článku jsem slíbila, že se budeme zabývat mýty a pověrami o kojení. Slýcháme je často z úst maminek, tchýní, babiček, tetiček, známých i neznámých a dokonce i zdravotníků. Často se jedná o naprosto nevyžádané rady.
Tento článek je pokračováním o pověrách a mýtech o kojení. S těmi nejčastějšími jsme se již seznámili. Ale tyto níže uvedené bych také ráda nenechala bez povšimnutí.