Po termínu a stále 2v1 aneb když hrozí indukce porodu

Po termínu a stále 2v1 aneb když hrozí indukce porodu

Nastávající rodička v termínu porodů často čelí otázkám „Tak co, už? Furt nic?“. Většinou je podobné nevhodné vyptávání pro ženu nepříjemné. Sama má plnou hlavu toho, kdy už konečně porodí a jak bude porod probíhat. Ke konci těhotenství již většinou chodí na kontroly do porodnice nebo ke své soukromé porodní asistentce. V  případě návštěv v  nemocnici se na kontrole v  termínu či po termínu začíná mluvit o tzv. indukci porodu. Indukce porodu, jinak také vyvolání porodu, má své přesné indikace a postupy. Postup se liší dle toho, kdy se porod vyvolává (před termínem, v termínu) a podle připravenosti děložního hrdla.

Ožehavá otázka je to, zda je termín porodu správě určený. V učebnicích se uvádí, že termín porodu se spočítá tak, že k  prvnímu dni poslední menstruace přičteme 40 týdnů. Toto je ale zavádějící, protože všechny ženy nemají stejně dlouhé cykly a v různých cyklech dochází také jinak k  ovulaci. Tedy je třeba brát takto vypočítaný termín s rezervou asi 10 dní. Správně by mělo být těhotenství označováno jako potermínové až po ukončení 42.tt. Praxe a doporučené postupy jsou však takové, že lékaři tlačí ženu do ukončení těhotenství od 41.tt do ukončení 42.tt.

Učebnicové důvody k vyvolání porodu: těhotenství nad 42.tt, rizikový zdravotní stav matky, podezření na poškození plodu, preeklampsie, gestační diabetes mellitus, ledvinové onemocnění u matky, smrt plodu v časnějším stádiu těhotenství, umělé ukončení těhotenství z genetických důvodů, předčasný odtok plodové vody, kdy se do 24h nerozvine děložní činnost.

Metody vyvolání porodu: Hamiltonův hmat, dirupce (protržení vaku blan), preindukce a indukce prostaglandiny, syntetický oxytocin. Dirupce vaku blan by se měla provádět pouze v termínu porodu a pokud je děložní hrdlo dostatečně prostupné a připravené. Pokud jsou kontrakce slabé, většinou následuje podání umělého oxytocinu. V ostatních případech by samotné indukci porodu měla předcházet preindukce. V rámci preindukce se zavádějí prostaglandiny do zadní klenby poševní. Cílem by mělo být to, že děložní hrdlo dozraje, je měkké a prostupné, ideálně i otevřené. Pak následuje v  rámci indukce zavedení prostaglandinů přímo do děložního hrdla. Dále se postupuje erupcí vaku blan a podáním oxytocinu do žíly. Vše probíhá za kontroly CTG, aby bylo jasné, jak miminko reaguje.

Ne vždy je vše dokonalé a i během indukce se vyskytují komplikace u ženy či dítěte nebo chyby ze strany personálu. Jednou z chyb je například přílišná aktivita porodníka. Velkou chybou je také špatné stanovení termínu porodu a vyvolávání porodu u ženy, která má nesprávně stanovený termín. Děložní hrdlo je pak naprosto nepřipravené, žena zbytečně vystresovaná a počet takových indukcí vede ke komplikacím a ukončení císařským řezem. Největší chybou bývá jednoznačně vyvolávání porodu u ženy, která má správě určený termín porodu, ale indukce je zahájena před nebo v 41.tt. Neetické je také zahajovat indukci v odpoledních hodinách u nevyspalé či unavené klientky. Indukce by neměla probíhat jako ambulantní výkon.

Samostatnou kapitolou v rámci vyvolání porodu je tzv. programovaný porod. Žena většinou bývá domluvená s konkrétním porodníkem, kterého si přeje mít u porodu. Jsou domluvení na určitý termín. Tento postup je lege artis, z medicínského hlediska však tento postup správný není.

Ze statistik vyplývá, že nejméně 10-12% vyvolávaných porodu končí císařským řezem (dle WHO celkové % císařských řezů nad 15% již nemá žádný efekt pro záchranu dětí). Preventivní vyvolávání porodu může vést k výhřezu pupečníku, neudýchatelné silné kontrakce vyžadující další medikaci, podání umělého oxytocinu, který může způsobit hypoxii plodu, silné kontrakce, které nemají vliv na děložní hrdlo a následný císařský řez.

Indukce porodu je zákrok jako každý jiný a nesmí být proveden bez řádného poučení a souhlasu ženy. Vždy je třeba se informovat a zjistit své možnosti, než se zákroku přistoupí.

Nejnovější články

Kojení je přirozené pro ženu i dítě. A přesto je v dnešní době často nesnadné a je provázeno různými problémy. V takovém případě může pomoci laktační poradkyně. A jaké jsou vlastně výhody kojení? Proč stojí za to usilovat, aby bylo úspěšné a dlouhodobé?
V minulém článku jsem slíbila, že se budeme zabývat mýty a pověrami o kojení. Slýcháme je často z úst maminek, tchýní, babiček, tetiček, známých i neznámých a dokonce i zdravotníků. Často se jedná o naprosto nevyžádané rady.
Tento článek je pokračováním o pověrách a mýtech o kojení. S těmi nejčastějšími jsme se již seznámili. Ale tyto níže uvedené bych také ráda nenechala bez povšimnutí.