Preeklampsie

Preeklampsie

Preeklampsie, dříve nazývaná pozdní gestóza je stav, který dokáže velmi nepříjemně zkomplikovat těhotenství. Může se nečekaně vyvinout u ženy zcela zdravé, nejčastěji po 6. měsíci těhotenství. Postihuje zhruba 6-8% těhotných žen a těhotenství se tímto stává rizikovým, žena je pak více sledovaná a absolvuje častější kontroly. Ke konci těhotenství se tav může zhoršovat.

 

Preeklampsie se nejčastěji vyskytuje u žen při prvním těhotenství,dle pokud mají preeklampsii v  osobní či rodinné anamnéze, věk pod 20 nebo nad 40 let, u obézních žen, při vícečetných těhotenstvím, u GDM. Často je za riziko také považováno dřívější onemocnění jako revmatoidní artritida, migrény, nemoci jater či ledvin a vysoký tlak.

Průvodní znaky preeklampsie v  těhotenství:

      • Vysoký tlak. Ten je většinou úplně prvním projevem. Hodnota naměřeného TK se při opakovaných měřeních pohybuje nad 140/90
      • Bílkovina v  moči. Provádí se sběr moči za 24h, většinou za hospitalizace budoucí maminky
      • Otoky dolních končetin přetrvávající i po nočním klidu, otoky v  obličeji a podobně
      • Opakované silné bolesti hlavy
      • Poruchy zraku a světloplachost, často také „mžitky“ před očima
      • Nevolnost a pocit na zvracení
      • Neklid, nervozita.
      • Bolest v  oblasti pod žebry, kolem žaludku, horní části břicha
      • Nepřiměřený příbytek na váze (více než 1kg/týden).

Začátek preeklampsie ženy většinou nijak nepociťují a onemocnění je zjištěno náhodou během kontroly těhotenské poradně, kdy je ženě zjištěna bílkovina v  moči či naměřen nepřiměřeně vysoký tlak. Pro stanovení diagnózy je nutné opakované naměření TK 140/90 a více a prokázání bílkoviny v  moči. Často se také dělá rozbor krve na zjištění funkce jater a ledvin.

Možné komplikace preeklampsie jsou eklampsie, HELLP syndrom, nedostatečné zásobení a předčasné odloučení placenty. Eklampsie je stav, kdy dochází ke křečím podobným epileptickému záchvatu, nedostatečnému okysličení mozku a následnému bezvědomí. Stav ohrožuje na životě matku i dítě. Při HELLP syndromu dochází k  rozpadu červených krvinek, zvýšení jaterních testů, snížení krevních destiček a poruchám srážlivosti. Stav je nebezpečný pro matku i dítě. Nedostatečné zásobení placenty může vést k  zpomalení růstu dítěte, nízké porodní váze, předčasnému porodu nebo až úmrtí plodu v  děloze. Předčasné odlučování placenty pak může vyvolat akutní krvácení, které ohrožuje na životě matku i dítě.

Jedinou léčbou preeklampsie je porod. Pokud ještě těhotenství není v  termínu, většinou je snaha korigovat krevní tlak léky a podávat těhotné hořčík. Obvykle bývá snaha nechat těhotnou ženu donosit dítě do termínu porodu, během kontrol v  poradně bývají opakovaně měřeny průtoky pupečníkem. Pokud to zdravotní stav ženy, dítěte či obou neumožňuje a hrozí akutní ohrožení, je porod vyvolán před termínem. V  takovém případě jsou matce podávány kortikosteroidy pro urychlení vývoje plic dítěte. Při špatném stavu matky či dítěte je obvykle porod veden císařským řezem.

Nejnovější články

Kojení je přirozené pro ženu i dítě. A přesto je v dnešní době často nesnadné a je provázeno různými problémy. V takovém případě může pomoci laktační poradkyně. A jaké jsou vlastně výhody kojení? Proč stojí za to usilovat, aby bylo úspěšné a dlouhodobé?
V minulém článku jsem slíbila, že se budeme zabývat mýty a pověrami o kojení. Slýcháme je často z úst maminek, tchýní, babiček, tetiček, známých i neznámých a dokonce i zdravotníků. Často se jedná o naprosto nevyžádané rady.
Tento článek je pokračováním o pověrách a mýtech o kojení. S těmi nejčastějšími jsme se již seznámili. Ale tyto níže uvedené bych také ráda nenechala bez povšimnutí.