Dětský pláč – O pláči denním i nočním

Dětský pláč – O pláči denním i nočním

Pláč je jeden z  komunikačních prostředků dítěte. Některá miminka jsou více uplakaná, jiná méně. I když se jedná o přirozený jev, dokáže řádně potrápit miminko samotné, i maminku, která o dítě láskyplně pečuje. Vždy je důležité snažit se dítěti porozumět a pozorovat signály, které k  nám vysílá a snaží se jimi komunikovat. Miminko má různé potřeby, které jsou ve větší či menší míře naplňovány a pokud ne, právě pláčem často volá po jejich uspokojení. Porozumět dětskému pláči bývá často nesnadné. Kojenec ale nikdy nepláče jen tak z  rozmaru. Nesnaží se manipulovat, není vypočítavý. Pláč miminka nám signalizuje, že nastal nějaký problém, který je třeba vyřešit. Může se jednat o hlad, žízeň, pocit nepohodlí, horka či zimy, únavu, příliš velké množství podnětů nebo naopak nudu, pocit osamění, nejistoty, mokrou plenu nebo bolest (často v  podobě bolesti bříška).

Výzkumy potvrzují, že hormony oxytocin a prolaktin zodpovídají nejen za tvorbu mléka, ale také mají vliv na pečovatelské schopnosti maminky. Matka a dítě vzájemně synchronizují své potřeby a matka se učí bezpečně rozeznat různé druhy pláče svého miminka. Zároveň tato psychická jednota s  dítětem matku nenechá chladnou, pokud dítě pláče. Má potřebu jej ukonejšit. Vždy je třeba na pláč dítěte reagovat. Rady jako „Jen ho nechať si pořve, posílí si plíce.“ se ukázaly jako nefunkční a poškozující. Děti, které prošly metodou vyplakání, vykazují vyšší hodnot stresových hormonů. A ruku na srdce, které mamince by nevadil pláč jejího dítka. Raději ho láskyplně ukonejší a pochová.

Nejčastější důvody proč miminko pláče a jak je řešit. Dítě začíná být hladové. Většinou k  pláči dojde, pokud matka nereaguje na první náznaky zájmu o kojení – dítě si saje pěstičky, pomlaskává. Pokud matka na tyto signály nepostřehne včas, miminko začne plakat. Čím je hlad větší, tím je pláč hlasitější a naléhavější. V  tomto případě bývá řešení jednoduché – nakojit miminko. Unavené dítě se různě kroutí a ošívá, nic mu není vhod. Zkrátka touží po klidu a nedaří se mu zabrat. K  pláči dojde od nespokojeného brblání. Pokud se nedaří dítě uklidnit a uspat kojením, může pomoci houpání či nošení v  šátku. Miminko, které bylo vystaveno přemíře stimulace, se chová podobně jako dítě unavené, navíc se ale snaží schovat, uniknout dalším podnětům. Ideální je tedy navázat ho do šátku nebo nakojit v  klidné tiché místnosti s  tlumeným osvětlením, aby nebylo vystaveno další stimulaci. Strach či leknutí se u dítěte obvykle projeví ihned, pláč bývá naléhavý a okamžitě má vysokou intenzitu. Jeho cílem je co nejrychleji přivolat matku – záchranu. Bolest a nemoc se projeví dle jejího charakteru. Pokud se jedná o akutní bolest jako například bouchnutí se o něco, tak pláč bývá naléhavý a hlasitý. Naopak u nemoci nebo opakované či déletrvající bolesti (třeba u růstu zoubků), kdy bývají přidružené další příznaky jako třeba horečka či zvracení, se může charakter pláče měnit. Někdy může být pláč vysoký, až žalostný, pak se může změnit v tiché poplakávání a následně zase přejít do vysokého, intenzivního. Samostatnou kapitolou jsou také bolesti bříška, pláč často přichází v  určitou hodinu, pravidelně každý den a maminka zkouší vše možné nemožné, aby se dítěti ulevilo.

Jak tedy plačící miminko ukonejšit? To vám univerzálně neporadíme. Každému miminku vyhovuje něco jiného. Mezi nedoporučovanější tipy a triky jak utěšit dítě ovšem patří jednoznačně kojení, nošení v  šátku či nosítku, nošením těle v  náručí či společný spánek.

Přejeme vám, aby vaše miminko bylo to nejspokojenější a na jeho tváři se objevoval hlavně spokojený úsměv.

 

VýrobceJOŽÁNEK